Jak to vše začalo... PDF Print E-mail
Written by Administrator   

 

Všechny návštěvníky ještě jednou Vítám na mém webu.

Co napsat ve zkratce o mne,

Jmenuji se Lukáš Horák a narodil jsme se v Brně v roce 1977, od té doby žiji na mém trvalém QTH ve Šlapanicích. Je to malé město, co by kamenem dohodil od města Brna, ale nepatříme k němu Wink 

Jak to vše vlastně začalo. Jako malé děcka jsem jezdili na kole po okolních polních cestách a vyváděli klukoviny, protože máme poblíž letiště Tuřany, na kterém bývalo častokrát vojenské cvičení. Nám to jednou nedalo a zajeli jseme se podívat přímo k těm velkým vojenským autům s těmi točícími se naběračkami na střeše. Kupodivu nás nikdo nevyhazoval, ba naopak jako zvědaví kluci jsme se pořád těch vojáků na něco ptali. Jeden mi dovolil nahlédnout do auta. Tenkrát mne musel do auta vyzvednout, vidím to jako dnes, jak se na těch kulatých žlutě svítících monitorech cosi odehrávalo. Poté mi jiný voják něco připnul na límeček mé košile. Byl to jakýsi malý zelený váleček s placatými drátky, prý odpor. A strašně se smáli a netušily co vlastně ve mne spustili…       

Od páté třídy jsem začal navštěvoval školní elektrokroužek, kde jsme stavěli sirény, blikače a generátory atd. Měl nás na starosti jeden učitel fyziky. Byl starší a moc fajn. Jednou ani nevím proč, nám povídal, jak byl na vojně radistou a jak se naučil perfektně morseovku. Tu nám také tehdy předvedl. Všichni jsme tenkrát seděli s otevřenou pusou a nestačili se divit, co to s tím prstem na tom vojenském klíči dělal. Opravdu to bylo hodně znaků, ale netroufám si to po tak dlouhé době ohodnotit.

Nu a stalo se to, začal jsem se zajímat, co že to vlastně v tom éteru okolo nás všecho je. Vzhledem k tomu, že jsem měl doma tak trochu technické zázemí, jsem kutil a kutil. S pájkou jsem spával a trávil veškerý volný čas, žel na úkor škole.

Jednou, když jsem šel domu ze školy, byl u jednoho vchodu do domu položené stařičké elektronkové rádio Tesla kongres 1945. Začal jsem si jej prohlížet a najednou mi pán ode dveří žíká, to je po dědovy, klidně si jej vezmi... Neváhal jsem a doslova jsem jej přivlekl domů. Ta cesta domů trvala snad věčnost. Je to sice jen pár metrů, ale tehdy to pro mne bylo nekonečné (bylo pomalu těžší než jsem byl já). Rázem jsem se pustil do „renovace“ a zprovozňování. Byl to pokus omyl, naštěstí jsou to lampy a ty lecos snesou. Rádio mám dodnes a světe div se, ono hrálo a hraje. Začal jsem natahovat svoji první anténu mezi stromem v zahradě a naším domem. Byla z dva a půlky měděného bavlnou opředeného drátu, asi osm metrů dlouhá. Ta zůstala na dlouhou dobu moji první rx anténou. Začali mne zajímat čím dál více železné neděle, jako to zdroj nejen cenného "stavebního" materiálu. Veškeré své kapesné jsem utratil za elektro součástky. Zmrzlinu a jiné sladkosti jsem si odpustilLaughing                             

Okolo roku 1990 jsem se dostal ke svým prvním radiostanicím tesla PR11 které pocházely ze služeb VB. Byly na kmitočet okolo 45Mhz, ale vysílat jsem se tehdy s kamarádem báli, že na nás "příjdou",  i když mají jen malí dosah. 

Tehdy bylo povolené vysílat dle GP na 45 Mhz, já si zvolil jeden z povolených kmitočtu 45.100Mhz. Nechal jsem si tenkrát "nafoukat" krystaly přesně pro tyto stanice. Stálo to tekrát spoustu peněz tuším okolo 1000kčs. Po asi dalším měsíci jsem je úspěšně zprovoznil, měl jsem tehdy k dispozici jen čítač a generátor, stačilo to. Používal jsme je ve spojení se svým kamarádem na dlouhé večerní povídáníWink 

Čas plynul a nastala doba CB. Ihned jsem tomuto fenoménu propadnul a pod přezdívkou frenkí Brno jsem vysílal. Tuším, že mám doma někde i "průkaz"Laughing  Koupil jsem si tenkrát svoji první anténu 5/8 jako snad každý a k ní radiostanici od Elixu. Tomuto jsem se věnoval i ve volném čase na vojně, to se psal rok 1997, odkud jsem vysílal na ručku a mobilní anténu.  Poté ani netuším proč, jsem se CB přestal věnovat a stavěl jsem všelijaké zesilovače, přijímače a blbůstky.

Po roce 2000 jsem začal přemýšlet o koncesi, ke které jsem se nakonec odhodlal až v roce 2005. Tam jsem si i přidělil volací znak OK2HRL, leč jsem papírek s mými vymyšlenými volacími znaky někde potratil, tak mi nezbylo nic jiného, nežli přímo na místě u sedící paní Bočkové a velké tlusté knihy narychlo vypotit něco, co v knize nebylo registrováno. Věřte či ne, bylo to opravdu narychlo a tak padla volba na OK2HRL. Po opuštění budovy ČTU, jsem na obědě začal přemýšlet, co že jsem si to dal za hhhrrrlll...Yell  Nu spelovat to bude lepšíUndecided 

Momentálně pracuji na anténách pro KV, EME  a jejich zesilovačích. Vše bude zde postupě zveřejněno. snad se mi to podaří do konce tohoto rokuWink Ono je mi přeci jen bližší ono zařízení si postavit sám, tak aby splnovalo veškeré technické a mé požadavky. Potom z toho mám radost dvojnásobnou, i když je to tak trochu na delší lokteSmile 

Jak šel čas, člověk prochází životem a prací.  I když volného času je málo,  snažím se přeto vše věnovat čas tomuto koníčku, holt je to hobby holt tak trochu silnější nežli já, jak jednou řekl jeden radioamatér a má pravduSmile